Stručné body ke státnicovým otázkám

A1 – síťová komunikace

• Okamžitý přenos dat PC sítěmi, digitální kód nosičem dat, boří vzdálenosti
• Podpora interpersonální komunikace, deficity (SMS – nevidíme se) vyrovnáváme (emotikony)
• Synchronní kom. (hovor), asynchronní kom. (diskuzní fórum)
• Síťová média jako kvartérní (primární = jazyk, nonverb.; sekundární = písmo, telefon; terciální = masová, oslovující velká publika; kvartérní = nová, digi)
• Technologický determinismus – McLuhan – obsahem každého média je médium jiné, existence média podporuje rozvoj komunik. aktivity
• Vývoj síťové komunikace – první digi PC 40. léta, 1945 ENIAC (sálový, army), PC sítě od 60. let, ARPANET 1969 (ARPA = agentura US MinVnitro), osobní PC a e-mail 70. léta, 1990 www, 1992 ČSFR, 1996 Seznam.cz, 2003 neom. připojení v ČR
• Komercionalizace internetu – od pol. 90. let – přesun ze vzdělávacích účelů ke komerci
• Změny s digitalizací – nové formy šíření, víc kanálů, fragmentizace publik, sami se rozhodujeme, kdy si co pustíme, aktivní publikum; konvergence médií – výrobní (1x zprávy pro tisk, noviny), uživatelská (film vidím na PC, TV…), funkční (mobil pro všechny činnosti)
• Anthony Giddens – Důsledky modernity, ontologické bezpečí (stálost, identita)
• Marshall McLuhan – Globální vesnice, návrat k orálním tradicím, bez bariér, diskutuje se spontánně podle zájmu, všichni mají svůj hlas
• P. Lazarsfeld, B. Berelson, H. Gaudetová – The People’s Choice (1944) – výzkum volebního chování (Roosevelt), názoroví vůdci, panelová metoda, 2stupňový model komunikace, později vícestupňový (Elihu Katz)
• Cass Sunstein – The Daily We – filtr obsahů = utvrzování, radikalizace; reálný svět = přizpůsobujeme se skupině, nutnost dobrovolného čtení druhé strany

A2 – právní a etické aspekty, kyberprostor, konvergence, hypertext, interaktivita

• Šíření obsahů (ilegální sdílení hudby); Henry Jenkins: gift economy (šíření obsahů, vzájemná pomoc) X commodity culture (tradiční přístup); firmy musejí aspoň z části přijmout gift economy, což je princip obsahů internetu
• Gift economy – Howard Rheingold: Virtuální komunita – reciprocita jako součást tržní kultury, ve virtuální komunitě jsou hlavní vědomosti = reputační systém
• Falešné účty, neověřitelná identita (pokus s pedofily – Sweetie 2013 Filipíny), nadávky v prostředí internetu (Teplice ZŠ Plynárenská), zdroj: internet
• 2010 – Zákon o audiovizuálních službách – sladění s TV regulací
• Kyberprostor – William Gibson – Vypálit chrom, román Neuromancer (nefyzický PC prostor); John Barlow – barlowovské pojetí, jakýkoliv symbolický prostor mediované komunikace, záleží na technologii, jak moc komplexní bude; David Hakken – sociální aréna, kde aktéři používají pokročilé informační technologie, stále se vyvíjí = protokyberprostor
• Mediální konvergence – technologická (1 přístroj, víc médií), uživatelská (aktivita publika), výrobní (mediální domy, univerzalita novináře), prostorová (šíření seriálů napříč zeměmi), regulační opatření (tradiční X internetová média)
• Konvergentní kultura – Henry Jenkins, participativní kultura – aktivní role publika, hledání a spojování informací, kolektivní inteligence (Piere Lévy) – diskuzní fóra; příkladem od HJ Twitter – využívá aktivitu uživatelů, přebírají ho tradiční média
• Hypertextualita – Theodor Nelson 1965 (autor), propojování textů pomocí odkazů, www – nejvýznamnější, protože byl zdarma a od začátku pro PC sítě
• Interaktivita – nové formy pořadů, živá vysílání, schopnost média komunikovat s uživatelem
• Rafaeli, Sudweeksová – nejde o charakt. média, jde o komunikaci – jak na sebe sdělení navazují, jak se ovlivňují
• Sally McMillanová – alokuce (nejméně, TV), konzultace (www, gamebook), registrace (cookies), konverzace (přímé reakce – videohovor, diskuze na webu)

A3 – žurnalistika v moderní společnosti, svoboda projevu, vliv technologií, celebritizace, tabloidizace, proměny pojetí autorství, internetizace masových médií

• Profesionální vs. amatérská žurnalistika, proměna redakční práce (video, okamžitá uzávěrka), mediální konvergence, více možností publikování, nové projekty (DVTV), změna formy (uvolněnější jazyk), nové formy (on-liny, podcasty)
• Svoboda projevu – Všeobecná deklarace lidských práv (čl. 19), omezení (popírání genocidy…), právo na svobodu přesvědčení, projevu, vyhledávat, přijímat a šířit myšlenky; Reportéři bez hranic – propad ČR na 34. místo – i kvůli politikům (Zeman, Babiš)
• Poprvé řecká demokracie a římská republika, John Milton – Aeropagetica (1644) – za svobodu necenzurovaného tisku určená anglickému parlamentu
• Tabloidizace – bulvarizace, spojeno s menším formátem novin A2 > A3 = lépe na cesty = masovější publikum = méně seriózní = bulvár; zájem o všední život, senzace, skandály = zájem publika = zisk
• Kritika bulvarizace – normativní kritika z teorie společ. odpovědnosti (4 Teorie tisku), kritická pol. ekonomie – McChesney - škrtací mánie (šetření na výrobě > méně kvality)
• Bob Franklin – Newszak and News Media 1997 – kritika důrazu na efekt, zkracování příspěvků, grafika, vzhled moderátorů, příliš živáků…
• Proměny pojetí autorství – přebírání zdrojů, sdílení na sítích, zdroj: internet, gift eco X commodity culture (Henry Jenkins)
• Internetizace masmédií – vydavatelské koncerny, digi předplatné, socsítě, TV v online, Facebook jako zpravodajské médium – odpovědnost, sociální bubliny, Reutersův ústav pro studium žurnalistiky a jeho pravidelné zprávy

A4 – Tři modely mediálních systémů Hallina a Manciniho, regulace médií, tištěná a vysílací média v odlišných med. systémech, regulace médií veřejné služby, profesionalizace žurnalistiky

• Daniel Hallin – prof. komunikačních a pol. Věd na Kalifornia UNI, Paolo Mancini – prof. Sociologie a kom. na fak. pol. věd v Perugii (ITA); 2004 Comparing Media Systems
• Cílem popsat, jaké mediální systémy jsou v Z světě, empirická srovnávací analýza, kritizují 4 teorie tisku jako neúplné, poplatné době…
• Kritéria: vývoj mediálních trhů, politický paralelismus (propojení pol. a médií), novinářský profesionalismus, stupeň intervence státu do mediálního systému
• Středomořský – polarizovaný pluralismus, ITA, ŘEC, POR, ŠPA, nižší náklady, silný stát, místo bulváru sport, hlavně elitní tisk s důrazem na politiku
• Severo/středoevropský – demokr. korporativismus, politický tisk, bulvár, vliv státu, ale autonomie novinářů, vysoké náklady, profesionalizace, NĚM, RAK, ŠVÝ, severské země
• Severoatlantický – střední náklad, vysoká profesionalizace, nez. komerční tisk, tržní prostředí, bez zásahů státu, USA, VB, KAN, IRSKO
• ČR na pomezí Severo/středoevr. a Středomořského
• Regulace médií: vnější X autoregulace, obsahová (TV, rozhlas, zákonný rámec vysílání, licence/zákon, 2001 novela podpora evr. programů) X strukturální (vlastnická struktura) X behaviorální (označení nevh. pořadů, znělky, info o reklamě)
• RRTV (13, objektivita, podíl domácí tvorby, tech. parametry), Rada ČT (15, volí ředitele, rozpočet, statut ČT), Rada ČRo (9, ředitele), Rada ČTK (6)
• Internetové vysílání – 2010 zák. o audiovizuálních a med. sl. na vyžádání (evr. díla, neslyšící…)
• TISK – 46/2000 tiskový zákon (předchozí z 1966), práva a povinnosti vydavatelů (vyjma inzerce odpovídá), evidence tisku na MinKultury…
• Profesionalizace žurnalistiky – dle Pürera a Requata: 1) Prežurnalistické – do konce středověku (1500), písaři, kronikáři… 2) Dopisovatelská Ž – 16. – pol. 18st, tiskaři, poštmistři = vzdělanější vrstva 3) Spisovatelská Ž pol. 18. – pol. 19st neaktuální zprávy, spisovatelé, učenci 4) Redakční Ž – po. 19st až 70. léta 20st dělba práce, rubriky, agenturní zprávy 5) Redakčně-technická Ž – nástup nových technologií 6) Online Ž – multifunkčnost, deprofesionalizace

A5 – Mediální systém ČR v komparativní perspektivě

• 90. léta – proměna z autoritářského na libertariánský (4 Teorie tisku)
• Duální systém vysílání (1991 z. o provozování rozhl. a TV vysílání, 92 ČT A ČRo)
• Média v CZ rukách – Blesk – CNC (Křetínský, Tkáč), HN – Ekonomia (Bakala), MAFRA – Babiš, Empresa – Soukup, Právo – Borgis (Porybný), Deník – Penta (Dospiva)
• Barrandov – Soukup, Nova – CME (aktuálně AT&T), Prima (Zach, Komár)
• Velká Británie
• minimum regulací, severoatlantický model, vys. míra profesionalizace žurnalistiky, doporučující regulační orgány, s rozvojem penny press zrušeny daně (kolky na papír 1855), odmítá politické zásahy, Národní svaz novinářů 1936 etický kodex, autoregulační orgán Komise pro stížnosti tisku, skandál 2011 – News of the World (špionáže politiků), Murdoch, zrušen; 2014 Nezávislá organizace pro standardy tisku > dobrovolné členství, právo na opravu, sankce
• Bulvár The Sun, Daily Mail; seriózní The Times, Guardian, nedělníky
• BBC – 1922 soukromá, od 1927 veřejná služba, 1936 TV vysílání (první s pravidelným vysíláním – korunovace Jiřího VI., Olympiáda), 1967 první barevné vysílání v Evropě
• První soukr. TV 1955 ITV, 1982 Channel 4 (neziskový, peníze z reklamy do výroby)
• Shrnutí: TV dominance BBC, soukromé ITV a Channel 5, rádio dominance BBC, velké množství titulů tisku, bulvár, nedělníky, autoregulace

A6 – Trendy současných médií

• Placený obsah, nové projekty
• Umberto Eco 1) archeotelevize – začátky, aby se do ní lidi dostali, museli mít zásluhy, oblek… 2) neotelevize – 80. léta Berlusconi, veřejnost v TV, přirozený projev, soutěže 3) posttelevize – reality show, veřejnost v hlavní roli
• Globalizace – od 70. let s rozvojem TV a PC sítí, stírání kulturních rozdílů (celosvětové premiéry), nadnárodní korporace (Time Warner), finanční náročnost výroby zajímavých obsahů (proto CZSK SuperStar); G ekonomická (korporace) X G kulturní (přizpůsobování mediálních produktů pro celý svět); amerikanizace – vliv Hollywoodu; hybridizace – spojování a přejímání hodnot a postojů
• Digitalizace – PC zpracování mediálních produktů, snadné uchovávání a distribuce; fragmentizace publik – specializovaná média; důležitá standardizace (aby to všem fungovalo); internet a www od 90. let, kyberprostor (W. Gibson, Vypálit Chrom), Globální vesnice (McLuhan)
• Komercionalizace – homogenizace médií = stírání kulturních rozdílů, aby to bylo přijatelné pro všechny = ztráta názorů, rozmanitosti; 1. vlna masový tisk, 2. vlna northclifovská revoluce, 3. vlna deregulace TV
• Ekonomický zisk na prvním místě, od 19st s rozvojem mas. tisku = Northclifovská revoluce – předpokladem gramotnost, technologie a uvolnění cenzury, reklama, zábavní funkce, orientace na zisk, soutěže, reklamní akce, inzerce dle ověřeného nákladu; Daily Mail 1896; nožší cena = víc prodám = víc inzerce (Pulitzer dodává, že tím jsou noviny nezávislé)
• USA – Pulitzer – NY World, titulky, investigace, soutěže, jasné, Yellow Kid, chtěl žurnu – po smrti 1912; W. R. Hearst – boháč, 1895 NY Journal, přetahoval zaměstnance, akční žurnalistika, senzace
• Důsledky: 1) stírání hranice veřejné X soukromé (politika v osobní rovině) 2) Přístup do médií ala vrtěti psem 3) Občané/čtenáři jako spotřebitelé
• Monopolizace – mediální domy, Time Warner (Warner Bros, HBO, CNN; koupeno AT&T), News Corp. Fox, Sun, Times (Murdoch), Bertelsmann (RTL, Channel 5)

A7 – vývoj a diferenciace vysílacích médií – CZ i světový kontext

• Vysílací média = potřebujeme speciální koncové zařízení (přijímač) – telegraf, rozhlas, TV
• 1) terestrická 2) kabelová 3) satelitní 4) IPTV
• 1) analogová (nelze rozdělit na diskrétní jednotky) 2) digitální (lze rozdělit…)
• 1) soukromá (licence) 2) veřejné služby (zákon)
• 1) lokální 2) celoplošná 3) nadnárodní; 1) plnoformátová 2) specializovaná
• Rozhlas vzniká z techn. potřeby, TV na společenskou obj.; obecně hodně regulace
• 1844 1. telegraf (Washington – Baltimore); 1855 první podmořský tunel (Evr-USA), 1876 Bell telefon; 1896 Marconi bezdrátový telegraf; 1920 první rozhlas USA
• 1895 Lumiérové první filmy (1896 Karlovy Vary); 1927 první zvukový film (1929 Ústí); Alexandr Bain – zásady rozložení obrazu do bodů > svět. signál na elektrický a opačně a jeho složení; TV od 20. let 20st, chyběla infrastruktura a přístroje (BBC 1936 Olympiáda, 37 Jiří VI.)
• Německo – denacifikace, ARD a ZDF jako veřejnoprávní, od 1967 barevně
• VB – masivní rozvoj TV po válce, 1953 Alžb II. 2,5mil TV; 1955 ITV, 82 CH4, 97 CH5
• FRA – RTF, státní dohled, soukromí až od 80. let, kvóty na US pořady, od 87 duální systém
• USA – soukromé vys. sítě (ABC, CBS, NBC); po válce pokles zájmu o kina (zvýšení porodnosti = TV), estrády, sitkomy, gameshow, vliv inzerentů; Milton Berle (Mr. Television) – Texaco Star Theatre (sponzor pumpaři); 1954 polit. novinář Edward Murrow – proti McCarthymu; 70‘ nové mediální trhy, kabel, satelit, 1972 HBO, 1980 CNN
• ČR Rozhlas – 1923 Radiojournal, od 1925 vstup státu. Ředitelem Ladislav Šourek, technický Eduard Svoboda. Státní monopol na radiofonii = koncese (předplatné), hodně na černo, pak zlevnili a šlo to. 1925 projev TGM, od 1934 Rozhlasové noviny. 1. sport. reportáž v Evropě – Slavia X Hungaria – Josef Laufer, 1925 přenos opery 2 vdovy, postupně studio Brno, Bratislava, Mor. Ostrava. Během války propaganda, 8.8.1945 CZ a SK rozhlas pod MinInformací, únor 48 pod vlivem KSČ, 1950 Svobodná Evropa – ČS redakce Peroutka. Aktuálně ředitel René Zavoral.
• ČR TV – Jaroslav Šafránek 30‘ pokusy s TV vysíláním, připravoval se Žižkov vysílač, ale válka. 1953 ČSTV – Marvan, Filipovský, Mešťanská beseda, zpočátku hlavně živě, jen pár hodin; problém drahé přijímače a měnová reforma, od 1955 konces. poplatky, do 1956 Rozhlasové noviny; 1957 ČSTV samostatná instituce, nejstarší pořad od 1956 BBV, 1973 barva na ČST2, od 75 ČST1; první ředitel Karel Kohout, ČT Ivo Mathé; aktuálně Petr Dvořák

A8 – propaganda a média ve 20. století

• Propaganda = manipulace médii s cílem dosažení společenské kontroly; Harold Lasswell – manipulace veřejným míněním pomocí politických symbolů; negativní konotace (ale i bílá)
• 1) politická 2) ekonomická 3) válečná 4) diplomatická 5) didaktická 6) ideologická 7) eskapistická (odvedení pozornosti od společenských problémů)
• Která témata, kdy, jak, kontext, my X oni, titulky jako poutače, 100x řečené pravdou…
• Účinky médií – do 30‘ mocná média, do 60‘ empirický výzkum, omezené účinky, 70‘ spíše mocné (Spirála mlčení, socializace jedince), 80‘ dohodnuté účinky (publikum i média)
• 1900 Publicity Bureau of Boston, 1904 Ivy Ledbetter Lee (první, vždy pravdu!), Edward Bernays – první teoretik, pojmenoval PR
• 1. sv. v. Lord Northcliffe – přes Daily Mail, snaha o objektivitu, odmítal optimistické lži (viz špatný druh nábojů), pokles jeho popularity, ale vydržel, když mu zakázali korespondenty, šel sám do války = úspěch; velký vliv na Lloyda George (od 1916 premiér), 1917 vyslán do USA, 1918 min. propagandy pro zahraničí
• USA – Výbor pro veř. informace – Creelova komise (1. státní org. šířící propagandu); Bernays, Lee, Lippmann (ten pak 1922 Public Opinion); kampaň byla všude…
• 2. sv. v. J. Goebbels – 1929-33 vede kampaně NSDAP, 33 min. pro propagandu (rozhlas, tisk, film, propaganda, divadlo), Hitler: „NSDAP není hlásnou troubou veřejného mínění, musí ho ovládnout“, symbolika, velké kontrolované organizace (Svaz žen, Hitlerjugend), v rádiu byl Hitler pořád, TISK: Der Stürmer (týdeník), Völkischer Beobachter (deník)
• Před válkou Hitler jako mírotvůrce, kampaň proti POL = média „žádala“ tvrdší opatření, zinscenované napadení ze strany POL; s POL jako obranná válka, se Z jako náprava starých křivd; 12/8/1940 – útok na Londýn, masově mediálně pokryto (brožury, dopředu jako obří vítězství) – to ale nebylo, tak chtěl Goebbels další útoky, protože se to příliš rozcházelo; opět změna strategie „tak velké impérium jako VB nepadne hned“; operace Barbarossa – SSSR – tajné, nemohli dopředu připravit, Goebbelse obešli při odvysílání, moc se nedařilo, G kritizoval jen dobré zprávy, tušil, že to není taktické; 42 – změna taktiky, realističtější, bitva o Stalingrad – přehnaný důraz, prohráli = nenápadně utichlo; od 43 pokles morálky…
• ČSR – zúčtování s vnitřním nepřítelem, Horáková už před vynesením soudu jako velezrádce, Slánský – přímý přenos, různé dny (pohr. stráže, stavbařů, horníků), retuše fotek, výchova 

A9 – mediální magnáti a koncerny 20. století

• Jiří Stříbrný – TEMPO – jeden z mužů 28. října, 1918-26 Min pošt, železnic a obrany, do r. 26 místopř. ČSNS, pak spory s Klofáčem a Benešem = vyloučen
• Do novin psal už mladý (České Slovo), 1926 Tempo, Polední list – velké titulky, fotky, neobvyklé sloupce, Večerní list – skvělé soudní zprávy, 1928 Expres (bulvár)
• Má vlastní tiskárnu, hustá síť zpravodajů, regiony, Moskva, úspěch – zásah mas, v politice proti Hradu, po válce odsouzen za profašistické směřování, ale sporné (zastal se i J. Šalda)
• MELANTRICH (1898-1999) – původně Tiskařské družstvo ČSNS, 1910 dům 793 Václ. nám.
• Ředitel Jaroslav Šalda, jeden z největších podniků Evropy, 5 tiskáren, gramodesky, 11 deníků, 60 týdeníků…, knihy (Bedřich Fučík ředitelem nakladatelství, ediční plán, úspěch), Večerní České Slovo – 0,5 mil., ve stř. Evropě největší; Pražský ilustr. zpravodaj, Ml. hlasatel, Hvězda
• Alfred Harmsworth (Lord Northcliffe, 1865-1922); N. revoluce – komercionalizace, spousta novátorských přístupů, soutěže, pojistné, renty, ověřený prodaný náklad…
• 1896 Daily Mail – bulvár, jako první 1mil náklad, později Daily Mirror, koupil The Times
• „dejte mi 1 vraždu denně“, Talking point (agenda setting!), propagandista během války
• William Randolph Hearst – bohatá rodina (otec drahé kovy), bohém, vyhozen z Harvardu
• Převzal San Francisco Examiner, investice = nejčtenější na Z USA (senzace, skandály, popul.)
• New York – NY Journal, ŠPA-US válka (noviny vyprovokovaly), s Pulitzerem přetahovaná, Yellow Kid, revolverový žurnalismus (noviny jako zbraň), do 35 skupoval další (Harper’s Bazaar, Cosmopolitan…)
• Rupert Murdoch – News Corp – Australan, chodil na Oxford, stáž v Daily Express, umí využívat moderní technologie = úspěch, snaha o ovládnutí celého procesu – tisk > TV > studia
• Média v Austrálii, VB (The Sun, Times), USA (Fox), Asie (Star TV)
• Po smrti otce 52 návrat do Austrálie, poplatil poplatky, zůstaly Adelaide News > udělal z nich nejčtenější noviny ve městě > rozmach > nejdůležitější The Daily Mirror, 64 The Australian (první národní, seriózní), skupoval ztrátové > svůj management > profit; vliv na politiku
• VB – 1969 kupuje The Sun, News of the World, 81 The Times a Sunday Times (Thatcher!)
• Velký cit pro bulvár (dívka ze 3. strany), hlavní je pro něj zisk, ve VB protesty v 80. letech
• Od 1985 US občanství, aby mohl mít TV, 84 kupuje 20th Century Fox, 86 síť Fox, 96 Fox News
• Alfred Hugenberg (1865-1951) – něm. konzervativní politik, vydavatel, od 1916 buduje koncern (noviny, nakladatelství, film UFA, inzertní společnost, telegraf, tisková agentura)
• 1929 společná kandidátka Německých Nacionálů DNVP s NSDAP, podcenil Hitlera (sám chtěl moc, ale Hitler ho pak odkopl), od 1933 min. hospodářství > nakonec odešel a musel nacistům prodat své společnosti – i když on toho docela dobře využil a získal dost peněz za ně, po válce byl nakonec i očištěn, byť je to sporné…

A10 – Vývoj médií v ČSR 1918-1939

• Situace: proběhla Northcliffovská revoluce, nástup filmu a rozhlasu, dadaismus (odpor k válce – Tristan Tzara), surrealismus, funkcionalismus, Picasso, Hemingway, Remarque
• Rozhlas: USA 1920 – Pittsburg – první komerční rozhlas KDKA, obecně masový komerční rozhlas, v Evropě regulované vysílání (nositel nár. kultury)
• ČSR – periodika v různých jazycích, nár. menšiny (hlavně německé), tisk politických stran, časopisy, film, bulvár, rozhlas; média formují životní styl, rozmach mediální komunikace
• TISK – vzniká Rudé Právo, Tempo, význam Melantrichu (ČSNS), Novina (agrárníci)… jinde vlastní podnikatelé, u nás strany (v zastoupení)
• Národní listy (Nár. demokracie), Právo lidu (socdem), České Slovo (ČSNS), Venkov (agrární); Nezáv.: Lidové noviny, Tribuna, Národní osvobození (ale pro Hrad); Prager Tagblatt, Bohemia; Časopisy: Hvězda, Pražský ilustr. Zpravodaj, Pestrý týden (Jesenská)
• Obecně: stranická vydání ranní, večerníky odlehčená témata
• Cenzura: Ústava 1920 svoboda tisku v mezích zákonů, ALE stále zákon 1863 (odpovědný redaktor, povinný výtisk = fakticky možnost cenzury); 1920,23,24-z. o mimoř. opatřeních, na ochranu republiky… 124/1933 – reakce na Německo, 126/1933 Malý tiskový zákon s možností omezit/zastavit vydávání, 131/1936 preventivní cenzura
• Novináři: 1911 Syndik. pražských deníkářů > 1919 Synd. ČS denního tisku > 1926 S. ČS novinářů (Jiří Pichl z Českého Slova); 1928-31 Duch Novin – čas. o novinářství
• ČTK – vzniká 28/10/1918, spolupráce, postupně omezování zpravodajů (Kč), domácí zprávy ČJ a NJ, výtah SK a Maďarsky; navenek propagace přes Orbis a Centropress
• Rozhlas – 18/5/1923 Kbely (Šourek, Svoboda), 1925 státní, přenos opery, sport Laufer…
• TV – filmové týdeníky (vzor ze zahraničí Fox, UFA, Paramount); J. Šrámek experimenty
• 1938-39 – snížení titulů, Ústřední cenzurní komise, zachován Venkov, zákaz komunistů…
• FERDINAND PEROUTKA (1895-1978) – nejprve čas. Čas (recenze výtvarných děl), následně Novina (Herben); 1919 spoluzakládá a je odpovědným redaktorem Tribuny – spolupracuje s Jesenskou (překlad Kafky, fejetony), jeden z mála nestranických listů, seznámil se s Masarykem – pátečníci u K. Čapka; dílo Budování státu
• 1924 týdeník Přítomnost – přispěl TGM, politika, hospodářství, psychologie, kultura, komentáře, ankety !!!, dopisní rubrika a přebírání; 1925-30 Národní strana práce – blízká Hradu (podpora spolu s Čapkem, Stránským, Herbenem) – neměla úspěch
• 1939-45 Dachau (odmítl nabídku během války, Přítomnost vedl E. Vajtauer), po válce Dnešek a Svobodné noviny > nepohodlný komunistům > emigrace. 1951-61 Svobodná Evropa
• MILENA JESENSKÁ (1896-1944) – dívčí gymnázium, aktivní, emancipovaná, vztah s F. Kafkou – překládala ho, Dopisy; s Jaromírem Krejcarem (architekt, Devětsil) dcera Honza, koketovali s komunismem, od 1935 však výrazně proti KSČ; kritika nacismu, dlouho publikovala, pomáhala odboji, podílela se na časopisu V Boj
• Vídeňská dopisovatelka pro Tribunu, překládala Kafku; pol. 20‘ návrat do Prahy, ženská hlídka Národních listů; časopis Pestrý týden – velmi moderní; 1937 Přítomnost, politické články, reportáže ze Sudet; 11/1939 začtena Gestapem, 1944 umírá v Ravensbrücku
• KAREL ČAPEK (1890-1938) – už od 1904 brněnská Neděle, po 1920 České Slovo, Přítomnost, Tribuna, 1921 s Josefem v Lidových novinách; 1925-33 předseda ČS PEN klubu
• V beletrii upozorňuje na nebezpečí války, často psal sloupky (zábavné, aktuální), do LN také fejetony, kultur. Reportáže, novinky z Prahy, ankety
• Před válkou apeloval na demokratické hodnoty a morální zásady, 1938 hra Matka – přijata vlažně, 1938 zemřel a byl problém mu vystrojit pohřeb (nakonec Vyšehrad)
  

A11 – Vývoj médií v protektorátu 1939-45

• Situace před Mnichovem: zák. 1933 možnost předběžné cenzury, 1936 při ohrožení se zřídí Ústřední cenzurní komise (38 – tisk Henleinovců); 26.9 ÚCK zřízena, ale 29.9.38 Mnichov
• Od listopadu 38 v Praze i jinde nacistické tiskoviny (i Völkischer Beobachter), 1.3.39 cenzura Ústř. Tisk. Dozorčí Služba, 15.3.39 okupace; 3stupňová kontrola tisku (rukopis, obtah, výtisk)
• Média legální, ilegální, propaganda, vysílání ze zahraničí (BBC, Moskva), důležitost rozhlasu
• Cenzura: Úřad říšského protektora –– Karl von Gregory jako vedoucí kulturněpolitického odboru, skupina TISK Wolfgang Wolfram von Wolmar – fakticky cenzura, cenzoři v redakcích, vše pod dohledem, bez bílých míst, zastrašování, nesmělo se srovnávat, vedl pravidelné tiskové porady, kde všem říkal, co a jak, bral úplatky…
• Emanuel Moravec – nejprve výrazně protiněmecký, neschvaloval Mnichov, ale pak si ho získali… 1942 Min. školství a Úřad pro lidovou osvětu, v r. 42 nařízení o zákazu českých jmen N měst, 9/9/42 seznam 75 umělců, kteří nesměli do tisku
• LEGÁLNÍ TISK: významný pokles (2125 na 260), zpočátku politické důvody, později hospodářské; 1942 zkouší Melantrich obnovit Přítomnost – Peroutka odmítá, tak Vajtauer (po válce v nepřítomnosti odsouzen k smrti), Der Neue Tag – ústřední německý tisk (zdroj pro CZ tisk), Böhmen und Mähren – měsíčník, křídový papír, grafika; Árijský boj (Rudolf Novák)
• Karel Lažnovský – aktivistický, České Slovo, 41 otráven při návštěvě u Eliáše (chlebíčková aféra), pak podle něj ceny!; Karel Werner – Polední list, Večerní České slovo; Vladimír Krychtálek (Venkov, Večer), 1942 jmenován šéfem Národního svazu novinářů = autoritativní řízení, kdo nebyl ve Svazu, nebyl, zjevná kolaborace, represe, dal prachy na Presseklub (kolaboranti se tam scházeli)
• ILEGÁLNÍ TISK – přes 140 titulů, po 41 omezeno, V Boj, Náš V boj, petiční výbor Věrni zůstaneme vydával Detektivky, letáky (Pozdrav panu říšs. protekt.), Rudé Právo (J. Fučík – 42 zastřelen Gestapem), Přehled (Terezín)
• ROZHLAS – vliv nacistů, všechny pořady v NJ, pak ČJ, vše cenzura (i Háchu), Alois Kříž (vlastenec, zlomil ho Mnichov, pak kolaborace přes zájezd od nácků)
• ZAHRANIČÍ – ČS Boj (Paříž), Týdeník Čechoslovák, Mladé ČSR (VB – exilová vláda), SSSR Naše vojsko v SSSR, BBC Volá Londýn (od 1940 Hovory s domovem – taky cenzura); 14.9.41 výročí smrti TGM – výzva J. Masaryka k bojkotu tisku – efekt velký = problém pro Němce

A12 Vývoj médií 1945-48

• Situace: Návrat Beneše, vláda výsledkem jednání LON a MOS odboje, reforma pol. systému, Košický vládní program, zákaz pravicových stran z 1. rep. (Agrární, Nár. demokraté), zůstávají SocDem, ČSNS, Lidovci, SK demokraté, KSČ a KSS – společná Národní fronta, za každou stranu 3 = za KSČ/S celkem 6 = převaha; 1946 volby, vítězí KSČ a Gottwald, 47 Trumanova doktrína a Marshallův plán, na nátlak SSSR odmítáme
• 06/1945 vznik OSN, Německo na 4 okupační zóny, Norimberský tribunál, začíná rozpad kolonií (Filipíny, Indie, Indonésie)
• Média – spojenci udělovali licence, periodika pod jejich cenzurou (FRA, DÁN, NOR, ČSR..); začíná rozvoj TV, v USA hon na komunisty (McCarthismus), VB 1947 Král. Komise pro tisk, USA 1947 Hutchinsonova komise pro svobodu tisku – společenská odpovědnost tisku
• ČSR – 05/1945 média nár. majetkem = nesmí být výdělečnou činností, probíhá znárodnění klíčového průmyslu, silná pozice ROH, 45 znárodněn i film průmysl, 46 1. KVIFF (tehdy Mar.L.)
• Personální očista: na základě Košického programu a dekretů, v květnu dohoda na změně stavovské organizace; 17.3.46 Svaz českých novinářů – valná hromada, účast i V. Kopecký, předsedou Otakar Wünsch, očistná komise (buď posílají k soudu, nebo vylučují/pokuty), na smrt: A. Kožíšek, V. Krychtálek, J. Křemen, A. Kříž, R. Novák, E. Vajtauer, K. Werner
• Ministerstvo informací – kino, tisk, rozhlas, Václav Kopecký – člen KSČ, za války v Moskvě, zapojoval umělce (Nezval, Olbracht), koncepce: tisk slouží zemi, nesmí být byznys, jen 1 médium za obor, také kvůli bulváru z 1. republiky
• Zák. o postavení redaktorů a o svazech novinářů 1947 – právo psát svobodně, ale povinné členství v Ústředním svazu ČS novinářů; navíc nedostatek papíru = příděly = cenzura
• Rozhlas – obnova, Bohuslav Laštovička, příklon ke KSČ a podporuje nástup k moci; začíná s Rozhlasovými novinami (Jiří Hronek), František Gel – norimberský zpravodaj, bílá kronika
• České Slovo > Svobodné Slovo, Rudé právo, Právo lidu, Práce (ROH), Svobodné noviny (Peroutka), Dnešek (Peroutka), vzniká Svět v obrazech, Vlasta, Mateřídouška
• Vzrůstají spory mezi nekomunist. a komunist. tiskem – vliv Kopeckého, spor s Obzory

A13 Vývoj médií 1948-89

• 1948 až 2. pol. 50‘ – nástup režimu, politické procesy, 2. pol. 50‘ až 1968 uvolňování poměrů, 70‘ a 80‘ normalizace
• Svět: 1949 vznik SRN, NDR, NATO (1955 Varšavská sml.), 48 Izrael, 1950-3 Korejská válka, 1949 k moci komunisté v Číně = napětí ve Východním bloku; USA McCarthismus – tažení proti komunistům (stačí podezření); SSSR 1953 umírá Stalin, 56 Chruščov odsuzuje kult osobnosti!
• Film – v USA pokles zájmu po válce (porodnost)= rozvoj TV, VB 1953 korunovace Alžběty II.
• USA 60‘ a 70‘ – nekontrolované TV zprávy z Vietnamu = veřejnost proti válce
• 1985 – Gorbačov – perestrojka, na základě Washington smluv 87 rakety pryč z ČSR a NDR
• ČSR – prezidenti: Gottwald 48-53✝, Zápotocký 53-57✝, Novotný 57-68, Svoboda 68-75 (ze zdrav. dův.), 75-89 Husák
• Média propagandistická role, výchova, osvěta
• 1948-1955: Převrat 1948 podpořen ROH, papírny třeba odmítaly dávat papír „špatným“ novinám; akční výbory, Svaz ČS novinářů = odstranění odpůrců, v čele akčních výb. Vojtěch Dolejší, vyloučeno 80 novinářů (Peroutka, Tygrid), 48 1. celost. sjezd = změna charakteru ze stavovské na ideovou organizaci
• 1950 zákon o časopisech a Svazu ČS novinářů – posílení vlivu a moci svazu, zásadní role MI (Kopecký) – revize povolení k vydávání tisku, formálně svoboda tisku, ale… mnoho zakázaných titulů, končí Právo lidu > Rudé
• Dohled nad médii kulturně propagační odd. ÚV KSČ – Gustav Bareš, hodnocení činnosti, konzultace, 1950 posílení = 2 uvědomělí redaktoři v redakcích; 1953 HSTD – předběžná cenzura (Rudolf Barák), tajně, problém najít cenzory
• Média finance od státu = žádná inzerce, satirický Dikobraz, ČS Sport (nepolitický), závodní tisk = problémy s vydáváním (kdo by to dělal)
• Rozhlas – 1948 MEVRO, 50-52 reportáže Slánský, Horáková, 54 drátový (okruh Praha 3)
• TV – 1948 MEVRO první pokusy, 52 pokyn pro přípravu, 1.5.53 zahájení
• EXIL – Skutečnost (Tigrid), Svobodná Evropa (Peroutka), Hlas Ameriky, BBC, od 52 rušičky
• 1955-1968: reakce na 20. sjezd KSSS – revize pol. procesů, uvolňování, 55 zal. Sazka, 1960 socialistická ústava, 61 Stalin pomník pryč, leden 68 Dubček a reformy, 68 Dva tisíce slov (L. Vaculík, otiskly noviny), 120 tis. podpisů, ÚVKSČ odsuzuje (strach z ciziny)
• 1966 nový zák. o tisku = poslání už není ideové, ale informační, HSTD > Ústř. publikační správa = veřejné, šlo se odvolat, soudit se…
• Čas. ABC, Mladý svět, Večerní Praha
• 1965 zák. o ČTK, kvalitní práce, ale málo zpravodajů, zprávy vždy až po TASS
• ČST 1957 osamostatnění, příprava ČST2, 58 Televizní noviny (Moučková, Bouz), kritické pořady Zvědavá kamera, Věc veřejná
• Rozhlas – rozšířený, kritičtější, Mikrofórum, Meteor, Vinárna u Pavouka, hitparády
• Svaz ČSN 57 konec povinného členství, 67 V. sjezd – nesoulad mezi členy a výstupy (konzervy), nepohodlné Literární noviny (pak pod MI), Tvář
• 1968 Akční program – zákaz předb. cenzury, 06/68 zrušena Ústř. publikační správa, srpen – rozhlas pustil Svobodu (odsoudil invazi), 30.8. zal. ČÚTI, 09/68 cenzura
• 70‘ a 80‘: 1970 Poučení z krizového vývoje, výměny legitimací, rušeny kritické tituly (Tvář, Listy, Reportér), výměny osob, 1969 Manifest do vlastních řad (Rudé právo), 1972 sjezd = Československý svaz novinářů Zdeněk Hoření
• Na obsah dohlíží ČÚTI, SÚTI, od 1980 FÚTI (Zdeněk Čermák), hlavně autocenzura
• Tituly: Týdeník Aktualit (život v SSSR), Tribuna (KSČ), Svobodné slovo, Lidová demokracie, Práce, Sport, Vlasta, Praktická žena
• 1987 samizdatové Lidové noviny (Jiří Ruml), Revolver Revue, Vokno
• Revoluce – poprvé rozhlas okruh EM pro mladé, v TV se vedení dlouho bránilo

A14 Transformace po roce 1989

• První demonstrace už v lednu, Palachův týden, červen petice Několik vět (ÚVKSČ antikampaň, zapojilo se jen Rudé Právo), říjen petice za propuštění Rumla a Zemana (Lidovky), společnost chtěla nezávislé info v médiích
• 20.11.89 MF a Svobodné Slovo fotky z Národní třídy, ČRo na okruhu EM, ČST brání vedení (až 22.11. poprvé)
• Transformace: legislativa, vznik reklamního trhu, obsahy mediální produkce, vlastnické vztahy, poptávka, deetizace, komercionalizace
• Legislativa: zák. 81/1966 – zbaven termínu KSČ (velká novela až 2000), 1990 novela – zrušení cenzury, možnost vlastnit média (CZ občan, firma); 1991 zák. o rozhlasovém a TV vysílání; 1992 ČT, ČRo, ČTK
• TISK – zpočátku přebírají zaměstnanci (mimo právní rámec), některé zanikají (Práce, Svobodné Slovo, Lidová Demokracie), další pokračují HN, Právo, Mladá Fronta, Sport, LN
• Nové tituly: Blesk 1992, neúspěšné: Telegraf, Večerník Praha, Expres
• Zahraniční mutace: Kačer Donald, Reader’s Digest, Elle, vstup cizích vlastníků – hodně Němci
• Deník (Penta), Economia (Bakala), Empresa (Soukup), Mafra (Babiš), CNC (Křetínský, Tkáč)
• Rozhlas – první komerční Rádio Stalin, Podzemí (Faktor), 1993 F1, Alfa (dnes Impuls)
• TV – 92 vysílá ČT, ČST, STV, do 94 ČT3 – klidil se Nově; od 92 Premiéra, 97 peoplemetry
• Internet – 1992, v 96 Seznam.cz, po 2000 neom. tarify, 2011/12 vypnutí analogového TV
• Rada ČT 15 členů/6 let, Rata ČRo 9 členů/6 let, RRTV 13 členů/6 let, Rada ČTK 7členů/5 let
• 1990 Syndikát novinářů ČR, etický kodex 1998/99
  

B1 – výklad základních pojmů

• SPOLEČNOST – tradiční, moderní (Marx, Weber – se vznikem kapitalismu, Lasswell – důraz na masovou komunikaci)
• KULTURA – lidová, masová, popkultura (Fiske)
• VEŘEJNOST – historicky podmíněný stav moderní společnosti, kde je skupina, která se zajímá o veřejné dění; J. Habermas – Strukturální přeměna veřejnosti
• REPREZENTACE – mediální realita = co je v médiích a stává se naší zkušeností, sociální realita = co společnost nabízí jako představu o světě, podle čeho si vykládáme svět; pojem reprezentace Richard Dyer – re-prezentace a reprezentativnost (stereotypy!), prezentování, pochopení; Typy (neexistují v reálném světě, zkorumpovaný politik), Stereotypy (zjednodušení reality), Archetypy (vyhraněné, společné, dobro X zlo)
• MASA = velké publikum, rozptýlené, nemá na sebe vazby
• SKUPINA = formální/neformální, primární/sekundární
• DAV = na jednom místě, více lidí, Gustave Le Bon, vzrušující příčina
• PUBLIKUM = příjemci sdělení
• MEDIÁLNÍ LOGIKA = podřizování pravidlům med. produkce,
• MÉDIUM = zprostředkovatel, prostředek (chladná/horká Innis, McLuhan)
• KOMUNIKACE = Lasswell a jeho model, intrapers, interpers…celospolečenská
• HEGEMONIE = komplex. a otevřený soubor praktik vládnoucí vrstvy k udržení moci, přirozené

B2 – typologie sociální komunikace

• Komunikace = interakce prostřednictvím kódů a symbolů (verbální/neverbální); cíl sdělení; mezi lidmi nebo skrze techniku; máme primární (jazyk) a sekundární (skrz čas, prostor) média
• Přímá X zprostředkovaná; spontánní X cílená/řízená; symetrická X asymetrická
• Dle kanálu: 1) zraková (postoj, pohyb) 2) zvuková (hlas) 3) dotyková (vibrace) 4) termální (těl. teplo) 5) chemická (pach, chuť) 6) ostatní (elektřina)
• NEVERBÁLNÍ = mimika a pohledy očí (pozor kulturní rozdíly); proxemika (vzdálenost); haptika (dotyky – stisk ruky); posurologie (postoj); gestika
• VERBÁLNÍ = jazyk, řeč, denotace (pes denotátem pro štěká, savec) X konotace (indiv. význam, souvislosti); denotace = slovníkový význam, konotace = hlubší souvislosti
• Modely komunikace = Denis McQuail – 4 modely 1) lineární/přenosový (Lasswell) 2) kulturální – důraz na kulturu, významy 3) propagační (masmédia, cílem zisk) 4) příjmový (kritický přístup, odlišné dekódování příjemců)
• Typologie – McQuailova prymaida: intrapersonální > interpersonální > skupinová > meziskupinová > institucionální (uvnitř firmy) > celospolečenská (mediální) = od individuální a dialogizované k anonymní a monologizované
• Masová komunikace – jedna z rovin sockomunikace, přes média, od komunikátora (organizace) k adresátovi, technologie, 1směrná, bez zpětné vazby, profesionální; mas. komunikace ≠ mas. média (mohou zveřejňovat i inzerci jednotlivců)
• Mediální komunikace = vše, co se děje přes média, součást veřejné komunikace (není masová, protože třeba specializovaná média)
• Interpersonální média (podporují komunikaci mezi jednotlivci = mail, telefon…), Masová média (jednosměrná komunikace od organizace k mnoha příjemcům), Síťová média (lze využívat jako obojí, vzájemné propojení a interaktivita)
  

B3 – typologie médií

• Médium = prostředek, široký pojem (chemie, duchové), pro mediální studia = kód, který zprostředkovává sdělení
• MS chápu média jako historicky a společensky podmíněné formy soc. komunikace, společné znaky jsou: 1) potenciální dostupnost pro široké publikum + využitelnost 2) nabízejí použitelné obsahy 3) pravidelně nebo průběžně publikující 4) existují dle zájmu uživatelů
• Primární médium = jazyk, sekundární = písmo, obrázky, pc… (boří čas a prostor)
• 1) podporující interpersonální komunikaci 2) masová 3) síťová
• Marshall McLuhan – studená (jeden smysl) X horká média (více smyslů)
• Harold Innis – těžká X lehká média
• Dle vlastnictví: soukromá (zisková/nezisková) X veřejná (státní/veřejnoprávní) = duální nebo jednoduchý systém
• Veřejná média: opora v zákoně, finance veřejné zdroje, požadavky na program
• Soukromá: licence, základní vymezení, zisk
• Vývoj: USA od počátku soukromý sektor, Evropa veřejné; deetizace kvůli propagandě, 70. léta ŠPA, POR, ŘEC, 1990 východní blok
• Forma: 1) tištěná (periodická/neper., lokální/národní, obsahu) 2) elektronická/vysílací (terestr./kabel/satelit/IPTV, plnoformát/special., celoplošná/region/nadnárodní, analog/digi) 3) nová média (forma obsahu, interaktivita)

B4 – medializace jako společenská změna

• Změna z feudálního způsobu života na kapitalistický
• Ferdinand Tönnies – Gemeinschaft (společenství, homogenní) X Gesellschaft (heterogenní)
• Émile Durkheim – Společenská dělba práce (1893) – zdroj solidarity ve společnosti, mechanická s. (podobní lidé, sdílené hodnoty), organická s. (koordinace činností)
• Funkcionalistický přístup k chování médií – uspokojují potřeby společnosti (ale – v tom případě je nějaká správná představa o uspořádání spol. = subjektivní = nelze); Harold Lasswell; z funk. pohledu mají masmédia tyto funkce: informování, socializace, kontinuita, zábava, získávání
• Medializace = vedle urbanizace, industrializace…; = soc. změna, podstatou je nebývalé rozšíření komunikačních médií (vrůstání médií do společnosti); s rozvojem masmédií, vysílacích a síťových > mediálně plně saturované společnosti
• M se snaží navozovat dojem interpersonální komunikace (tváře TV, novin), využívání celebrit = dodávám tomu váhu
• Winfried Schulz – něm. sociolog, 4 rysy medializace: 1) extenze (víc možností komunikace, neom. čas médií X vzácný čas příjemce) 2) substituce (nahrazování některých socaktivit – povídání večer X TV) 3) amalgamizace (míchání med. a nemediálních aktivit – Snapchat a TW burza) 4) akomodace (exist. médií znamená soc. změnu, sama jsou i odvětvím)
• Podíl médií na stabilizaci společnosti – hegemonie, nabízejí únik (zábavu), nástroj spol. kontroly; !! Herman, Chomsky – kritický přístup, frankfurtská škola a Habermas
• Spirála mlčení – E. N. Neumannová – 73, převažující názory sdělují média
• Hegemonizace = opakování pořád dokola, podporuje vládnoucí elity, přirozeně > genderová problematika, autorita politiků, stereotypy, kulturní rozdíly; hegemonie – Antonio Gramsci, ideový pilíř, institucionální pilíř (média, školy), procesuální pilíř (vtažení dalších do systému)
• Projevy medializace: mediální logika, enterteinizace, dekontextualizace (spojování katastrof v reportážích), zjednodušování, dramatizace, personalizace (HLP), postžurnalismus (hledám spotřebitele, ne názory)

B5 – vývoj studia médií, svět, ČR, 20. st., školy…

• Zájem o studium s rozvojem masmédií; sociologie => Teorie masové komunikace – Lazarsfeld (účinky, The People’s Choice), Max Webber
• Účinky médií – 1910-30 silná média, 30-60 omezené účinky, empir. výzkum, 70‘ převážně silná (Spirála mlčení), 80‘ dohodnutý vliv
• 4 základní tradice
• KOGNITIVNĚ-EMPIRICKÝ PŘÍSTUP – F. P. Lazarsfeld (The People’s Choice), zájem o účinky médií ve vazbě na socio-politické dopady mediované komunikace, hledání souvislostí mezi med. obsahy a dalšími veřejně tematizovanými problémy; Harold Lasswell lineární model, magická střela, propaganda
• FRANKFURTSKÁ ŠKOLA (kriticko-spekulativní) – návaznost na Webera, Marxe, média jsou kulturní průmysl, slouží elitám – následně do krit. pol. ekonomie médií; kritická reflexe symbiotického propojení kapitálu, technologie, kultury, každodennosti; Theodor Adorno – Dialektika osvícenství, pojem kulturní průmysl, mas. výrobní procesy zotročují lidstvo…; Max Horkheimer – také Dialektika osvícenství, média podporují vládnoucí elitu; Jürgen Habermas – Strukturální přeměna veřejnosti, média ovládla veřejný prostor a vytlačila občany; E. N. Neumannová – Spirála mlčení, vliv předvolebních výzkumů
• BIRMINGHAMSKÁ ŠKOLA (kulturální) – 60/70. léta, zaměření na okolní prostředí, kulturu, kritické, žitá kultura, moc nad vyzněním má příjemce, Stuart Hall – Teorie kódování a dekódování, preferované čtení, počátek etnografického obratu; John Fiske a popkultura (džíny), sémiotická demokracie
• TORONTSKÁ ŠKOLA – komunikačně technologický přístup; technologie samotná má vliv na společnost a jedince, Harold Innis (těžká X lehká média), Marshall McLuhan (horká X studená média), svět ucha, oka, Gutenberg, Marconi; Globální vesnice – všichni jsme propojeni, spontánní diskuze, ale neunikneme před zahlceností; Neil Postman – Ubavit se k smrti, kritika TV, otupování lidí, místo psaní obrázky = nemá nároky na příjemce…
• ČESKO – poč. 20. st., Beneš a Masaryk, Karel Hoch – Noviny 1913, Duch Novin 1928-32 Oskar Butter; Arnošt Bláha (Sociologie), Emanuel Chalupný (Havlíček)

B6 – mediální organizace a její podíl na mediální komunikaci

• Struktury lidí, kteří provádějí činnosti a postupy, kterými vyrobí mediální produkt; má byrokratickou strukturu = hierarchii, odpovědnost, dělbu práce; čtenáři vnímají reprezentanty (moderátora, ne kameramana)
• Vliv: 1) financování 2) pravidel a regulací 3) míry svobody (uvnitř i venku)
• FINANCOVÁNÍ: reklama, koncesionářské poplatky, další činnost, stát, prodej výrobků (noviny)
• Odlišení od jiných podniků: působí na 2 trzích (čtenáři, inzerenti), vysoké fixní náklady, nejistota výsledku, jedinečnost (stojí na lidech), vysoké vstupní náklady
• PRAVIDLA A REGULACE: pracovní rutiny, zprávy nejsou neočekávané (vím co budu dávat), zpravodajské hodnoty (důležitost, blízkost, aktuálnost, negativita, dramatičnost…)
• MÍRA SVOBODY – důležité znát vztah vlastníkXmédium, názorovéXneutrální médium…
• Lidé v médiích – osobnost tvůrce – symbol produktu (King, Oprah)
• Max Weber – Politika jako povolání 1919 – zakl. Moderní sociologie, žurnalistika jako politické povolání, zdůrazňoval odpovědnost novináře
• Guye Tuchmanová – Objektivita jako strategický rituál – novinář se drží zavedených postupů, aby nebyl napadnutelný (názor obou stran, někdo říkal…)
• Cíle mediálních organizací: McQuail – obchodní činnost (utilitární cíl) X veřejný zájem (normativní cíl)
• Koncentrace vlastnictví, homogenizace, amerikanizace, monopol…
• AT&T kupuje Time Warner (CNN, HBO, Warner Bros, CME) – 85 mld $
  

B7 – role médií ve společnosti, vztah média a společnost a politika (modernizační proces, cenzura, propaganda)

• Jsou společenskou institucí, podílejí se na utváření kulturního prostředí
• Dle podpory vztahů: Interpersonální X masová X síťová
• Harold Innis (těžká, lehká), Marshall McLuhan (světy, horká a chladná), Neil Postman – degradace, zábava…
• 4 teorie tisku – Siebert, Peterson, Schramm
• Politici využívají masmédia pro agenda setting, svůj obraz, svým jednáním jsou proti autonomii médií
• Politická logika X mediální logika – média mají navrch, vše se jim podřizuje, personalizace, trivializace (stačí si vzpomenout na ANO), stereotypizace, mediální obsahy jsou pro voliče často jediným, podle čeho politiky poznávají (předvýběr!! = proto ČT)
• CENZURA – obecně kontrola informací, obvykle z politické moci, cenzor byl ve starém Římě – sčítač lidu, majetku, vyměřoval daně
• Předběžná X následná, přímá X nepřímá; autocenzura, historicky hlavně náboženská (knihtisk = poté hlavně předběžná, aby se zabránilo šíření)
• Jürgen Wilke – 1) morální 2) válečná 3) politická 4) náboženská
• USA 1791 1. dodatek ústavy, u nás 1968 krátce, jinak až 1990
• ČSR: 1920 ústava, 33 Malý tiskový z. (možnost omezit), 36 předběžná cenzura v ohrožení
• PROPAGANDA – politická, ekonomická, válečná, diplomatická, ideologická, didaktická, eskapistická; 1622 Congregatio de propaganda fide – církevní společnost proti nevěřícím

B8 – vývoj představ o účincích médií

• 2 oblasti: 1) sociální teorie = VLIV/ROLE (role médií ve společnosti, zobecňující) 2) empiricky podložené studie = ÚČINKY/EFEKT (konkrétní působení, zaměření na postoje a chování občanů a spotřebitelů)
• SILNÉ ÚČINKY (do 30. let) – na základě popularity tisku a rozhlasu, reklamy, propagandy
• OMEZENÉ ÚČINKY (30.-60. léta) – empirický výzkum, The People’s Choice, Princeton Radio Project; média fungují v rámci stávající struktury soc. vztahů, zpochybňováno těmi, kdo chtěli mocná média (pracovníci, PR, propagandisté)
• SPÍŠE MOCNÁ MÉDIA (70. léta) – Langová, Lang – kritika, že přehnaná pozornost výzkumům, jen krátkodobé… vliv TV, viděna jako mocné médium, E.N. Neumannová – Spirála mlčení
• DOHODNUTÝ VLIV (od 80. let) – vliv médií i publika, sociálně-konstruktivistický pohled (média konstruují významy a nabízejí je publiku, které s nimi pracuje)
• James Carey – Komunikace jako kultura – hlavní důvod vývoje je transformace společnosti – silné ve válkách, pak klidnější, pak soc. neklid = silnější
• KULTIVAČNÍ TEORIE (účinky) – strach, že závislost na médiích posiluje záv. lidí na médii prezentovaném obrazu světa; TV dominuje = nahrazuje každodenní život, podporuje zavedený řád (frankfurtská škola)
• George Gerbner – sledování TV > stereotypy > přijímám jako realitu (vidím vraždu = bojím se), kultivace = dlouhodobé účinky, pojmenoval mainstreaming – sbližování názorů
• ETNOGRAFICKÝ PŘÍSTUP (kulturální) – vzájemné působené publik a médií, publika si vybírají obsahy… James Lull – TV v rodinném životě, Dorothy Hobsonová – Soap opera, Stuart Hall, John Fiske – sémiotická demokracie, podle svých zájmů, zač. sezony nové TV pořady, džíny…
• Účinky: krátkodobé (střela) X dlouhodobé (kultivační), přímé X nepřímé (opinion leadeři), plánované (propaganda) X neplánované (koukám na TV místo čtení)
• Vliv na společnost – 1) kritické teorie – frankfurtská škola, Habermas (veřejnou sféru zaplnila média, manipulují názory mas), Chomský, Herman – Výroba společenského souhlasu 2) deterministické teorie – Innis, McLuhan 3) média jako kulturní prostředí – Hall, Lull, Fiske
• Teorie soc. učení – Bandura - lidé přejímají modely chování, které vidí, Bobo doll experiment
• Teorie užití a uspokoj. – lidé si vybírají obsahy, různé důvody (žena u fotbalu), Katz, Berelson

B9 – hlavní směry myšlení o médiích – soc. konstruktivistický, neomarxistický, kulturální

• 1) makroteorie (vztah médií a společnost, jak média posilují/oslabují vlivy a skupiny ve společnosti) 2) teorie zaměřující se na příjemce a každodenní kontext 3) normativní
• MAKROTEORIE – média mají potenciál uplatňovat moc – kdo je ovládá, čí verzi soc. reality zobrazují, prosazují rovnost?
• model dominantních médií (marxistické) X model pluralitních médií (liberální)
• MARXISTICKÉ teorie – Marx se tiskem moc nezabýval, ale myšlenka ekonomického přístupu k jakémukoliv odvětví > sklon dostávat se do monopol. vlastnictví vládnoucí třídy > zájmy buržoazie, dělnická třída si myslí, že jde o neměnný stav > hegemonie
• Klasický marxismus = přímé spojení mezi ekonom. vlastnictvím a šířením sdělení; neomarxismus = jde o ideologii – média působí v zájmu vládnoucí třídy, frankfurtská škola, Antonio Gramsci – koncept hegemonie; kritická pol. ekonomie – Chomsky, Herman
• TECHNOLOGICKÝ DETERMINISMUS – torontská škola, mediocentrický přístup
• SOCIÁLNĚ-KONSTRUKTIVISTICKÁ T. – sociální i mediální realita se stále utváří, vliv kultury, to, co média zobrazují, je dané prostředím (jiný význam pravice po světě), agenda settings, kultivační teorie (Gerbner)
• TEORETICKÝ PŘÍSTUP – každodenní konzumace médií – od 70. let, etnografický obrat, kulturální studia; (ne)zúčastněné pozorování, hloubkové rozhovory…
• 1) interpretační aktivita publika – Hall a model kódování, Fiske – sémiotická demokracie, význam textu až při jeho čtení, popkultura
• 2) instrumentální aktivita publika (sociální užití) – rámování dne, rituály (TV místo povídání); Berelson (49) – při stávce kamelotů lidem nechyběly noviny, ale rituál; James Lull – TV, vztahové využití, sociální učení, vyhýbání se, únik…

B10 – vývoj normativních představ

• Normativní = žádoucí chování, vztah politiky a médií, projevují se v legislativě, kritice, kodexech, autoregulacích apod.
• ČTYŘI TEORIE TISKU – 1956, Siebert, Peterson, Schramm – autoritářská, liberální, sociální odpovědnosti, sovětská; snaha popsat souvislost mezi politickým zřízením a médii; kritika: poplatné době, příliš z liberálního pohledu
• T. sociální odpovědnosti – reakce na Hutchinsonovu komisi z 1947, komise hledala žádoucí funkce médií v demokr. společnosti, kritika podléhání inzerentům, důraz na kodexy
• Denis McQuail přidává rozvojovou teorii (ochrana kultury) a t. demokratické participace (přístup menšin, bez centralizované kontroly)
• Halinn a Mancini – Systémy médií v postmoderním světě 2004 – empirická studie, jen západní země, do 89
• Středomořský (polarizovaný pluralismus) – hodně politické, malý náklad, nízká profeisonalizace, sport místo bulváru; Severo/středoevropský (demokr. korp.) – státní regulace, politická i komerční média, autonomní média, veřejná služba, profesionální, vysoké náklady, mas.tisk; Severoatlantický model (liberální) – bulvár, masový, neutrální, komerční, tržní prostředí
• VB – tisk od 17/18st, 1855 zrušení kolků, silný rozdíl bulvár X seriózní, veřejná služba, 1955 ITV, 80. léta – Thatcherová, změna legislativy – chce rozbít duopoly, 1982 CH4, Peacockova komise (úvahy o změne financování BBC, Murdoch a Times – pomohla mu
• USA – 1791 1. dodatek ústavy = svoboda slova, 30. léta 19st – masový tisk, Pulitzer a Hearst, PBS 1967 – nezisková, ale nepodstatné; 1949 Fairness Doctrine – média musejí vyváženě, objektivně… - za vlády Raegana 1987 zrušeno jako neústavní
• Německo – svobodný tisk od 1867, Hugenberg a jeho konglomerát, dnes je vysílání pod autoritou místních vlád, veřejnoprávní řízeno radami (ZDF, ARD), Federální ústavní soud
• Francie – politické vlivy, od 1881 svoboda tisku, Le Petit Parisien – před 1svv nejprodávanější, od 70‘ tržněji, do 90‘ vládní model řízení (RTF dosazování ředitele)

B11 – proměny mediálního publika (fáze, koncepty, teorie, výzkumy, chování publika)

• A) komerční výzkum B) akademické zkoumání
• obecenstvo (na 1 místě, 1 účel); veřejnost (styk občanů s vládou, zájmy státu, osob, obcí – Habermas) > vývojem k mediálním a masovým publikům
• veřejné mínění – E. N. Neumannová – soubor úsudků a postojů veřejnosti, pankulturní fenomén (napříč dějinami), J.J.Rousseau – poprvé v moderním smyslu, Walter Lippmann 1922 Public Opinion (kritika pseudoudálostí, médií); Gallup 1936 volby
• pasivní publikum – lineární model, silné účinky médií, frankfurtská škola, kultivační teorie (Gerbner), závislostní teorie Ball-Rokeachová, De Fleuer – média odstraňují nejistoty a nejednodznačnost, formulují postoje, nastolují témata, šíří pravdy, hodnotové střety
• aktivní publikum – The People’s Choice, 2stupňový model, názoroví vůdci, Katz a vícestupňový model
• Teorie užití a uspokojení – Herzogová, Berelson – lidé si vybírají obsahy podle svých potřeb
• 70. a 80. léta etnografický obrat – zájem o chování publik, James Lull (TV v rodině), Hobson (soap opery), Hall kódování, Fiske sémiotická demokracie, popkultura
• Interaktivní publika – nová média, reakce na sebe
• Vývoj mediálního publika: 1) elitní (do 18st), 2) masové, 3) specializované 4) interaktivní

B12 – interdisciplinarita mediálních studií

• Hlavní způsoby analýzy
• Strukturální – vychází ze sociologie, historický, ekonomický a právnický pohled; předmětem zájmu mediální systémy a jejich vztah ke společnosti; analýza souhrnných dat…
• Behaviorální – psychologie, soc. psychologie, sociologie; individuální chování, výběr a zpracování sdělení; experiment
• Kulturální přístup – humanitní obory (antropologie, sociolingvistika); studium významů jazyka, kvalitativní a hloubková analýza jednání člověka
• Sociologie – publika, opinion leaders, socializace jedince, James Lull a sociální užití TV
• Psychologie – působení médií na jednotlivce
• Lingvistika – mluvený a psaný projev, sémiotika, přenosový a kulturální model komunikace
• Kulturální studia – John Fiske a popkultura, hegemonie Antonio Gramsci, gender, komercion.
• Ekonomie – vlastnictví
• Politologie – normativní teorie

B13 – metody výzkumu, oblasti, limity, obsahová analýza

• Desk research (od stolu) X terénní výzkum
• KVANTITATIVNÍ – tvrdá data, reliabilní, objektivní, generalizace, o velkém počtu, testuji nějakou teorii, měření
• KVALITATIVNÍ – měkká data, flexibilní, subjektivní, mnoho info o malém počtu, formuluji teorii podle výsledků výzkumu
• Analýza – soustředím se na detaily jevu (rozklad na jednodušší)
• Syntéza – spojování více prvků dohromady
• Komparace – hledám společné/rozdílné vlastnosti
• Historická metoda – zkoumání v historických souvislostech
• Metoda analogie – na základě jedné podobnosti odvozuji další
• Indukce – od konkrétního k abstraktnímu – hledám pravidelnosti na základě nich pak hypotézy
• Dedukce – mám obecné tvrzení a aplikuju ho na konkrétní případy
• Pozorování – výběrové zaměřené smyslové jednání
• Měření – dle stupnice/škály
• Experiment – řízená stiuace
• Výzkumný proces- 1) příprava 2) realizace 3) závěry
• Operacionalizace – mám hypotézu a musím stanovit, jak ji měřitelně otestuju
• Dotazování – standardizovaný rozhovor, dotazníková šetření (survey) – ankety, tazatelem, CAPI, CATI, internetové; identifikační otázky (věk) až na konec, pokud jimi netřídím
• Interview – kvalitativní metoda, skupinové (focus group), hloubkové
• Pozorování – (ne)zúčastněné, otevřené/skryté, (ne)strukturované, lze i kvantitativně
• Etnografický přístup – chicagská škola – výzkumy komunit, často rozhovory
• Analýza dokumentů – obsahová, Berelson
• Zakotvená teorie – formalizace kvalitativní práce s daty, validita a reliabilita, Strauss a Corbinová, důraz na teorie odvozené z dat = bez předsudků výzkumníka

AUTOR: Ondřej Ullman